Náš chov - Imunitu selat ovlivňuje řada faktorů

seleČeští, moravští a slovenští chovatelé prasat hojnou účastí na semináři týkající se této problematiky potvrdili, že způsoby zlepšení imunity jsou pro ně nanejvýš důležité. Tématem semináře, který pořádala společnost Fides Agro, spol. s r. o., a Sevaron Poradenství, s. r. o. v červnu v Čejkovicích na jižní Moravě, byla imunita selat a její modulace mimo jiné pomocí krmného programu Imuno, společného projektu obou firem.

Vakcinaci selat co nejdříve

Dobrou zprávou pro chovatele prasat aje skutečnost, že se u nás podařilo během pouhých tří let výrazně omezit šíření viru PRRS. Podle MVDr. Marka Žižlavského ze společnosti Sevaron Poradenství, s. r. o., u laboratorního vyšetření zmetků došlo oproti roku 2005 téměř k 45 % snížení počtu pozitivních nálezů, což přednášející přičítá zejména celoplošné vakcinaci. Podle MVDr. Žižlavského ten, kdo dneska vakcinuje, nemá problémy s reprodukcí, na porodnách ani v předvýkrmu. Stejně tak se snížil výskyt PPV, u cirkoviru ale naopak došlo k prudkému nárůstu nálezů. V roce 2007 byl virus přítomen téměř u 50 % vyšetřovaných vzorků.

Přítomnost cirkoviru PCV2 vyvolává za určitých podmínek (stres, přítomnost mykotoxinů v krmivu, jiná infekce, nevhodný vakcinační program) vážné onemocnění PMWS, jehož důsledkem je imunosuprese, kdy organismus zvířete není schopen tvorby protilátek na daný antigen. Cirkovir je navíc schopen prostoupit přes placentu a infikovat plody v děloze. Je možné jej přenést také inseminací infikovaným semenem. To vše má za následek embryonální a fetální úmrtí, či narození neživotaschopných selat. MVDr. Žižlavský proto upozorňuje, že je nutné mít kvalitu inseminačních dávek pod kontrolou, obzvláště pokud jsou prasnice proti PCV2 již vakcinovány.

U selat je pak potřeba vakcinovat co nejdříve.

Výsledky aplikace Suvaxynu PCV2 One Dose

selata

V současnosti je k vakcinaci proti PCV2 k dispozici několik přípravků. Zajímavé jsou podle přednášejícího výsledky vakcinace přípravkem Suvaxyn PCV2 One Dose, které přináší zahraniční studie prováděná přibližně na 3000 selat. Podle ní má přípravek významný vliv na snížení mortality selat, a to o 5 až 8 %. Podobná studie se provedla také v České republice ve dvoutisícovém užitkovém chovu s uzavřeným obratem stáda a vlastní inseminační stanicí. Běžný VMP zde byl doplněn o vakcinaci proti PCV2 u třítýdenních selat. Vedle hlavního efektu – snížení mortality, se vakcinace pozitivně projevila také na vyšším denním přírůstku, lepší konverzi krmiva, redukci frekvence plícních lézí (VIP) při porážce a lepším zpeněžení na jatkách. „Po zahájení vakcinace se s každým dalším turnusem zlepšovaly užitkové parametry a snižovaly celkové ztráty,“ poznamenal přednášející s tím, že vakcinace selat ve třech týdnech věku řeší problematiku úhynů ve výkrmu. Nejdříve je však podle něj nutné začít s vakcinací prasnic, aby došlo k zastavení cirkulace viru ve zvířatech základního stáda, a také pravidelně vyšetřovat inseminační dávky. Teprve potom je možné zahájit vakcinaci i u selat.

MVDr. Žižlavský se v této souvislosti zmínil o metabolickém krmném doplňku Alphamune G, který má u selat pozitivní vliv na rozvoj nespecifické imunity, zlepšení funkce trávicího traktu, zvýšení denního přírůstku a také zlepšení konverze krmiva. Tento krmný doplněk je i součástí krmného programu IMUNO. U prasnic snižuje počet mrtvě narozených selat ve vrhu, zlepšuje jejich životaschopnost a uniformitu. Přípravek je vyroben na bázi derivátu kvasinek, který nahrazuje antimikrobiální stimulátory růstu.

Stresovým faktorem je i člověk

Důležitým faktorem ovlivňujícím imunitu selat je rovněž prostředí.Otéto problematice na semináři hovořil doc. MVDr. Pavel Novák z Veterinární a farmaceutické univerzity v Brně.

Podle něj je nejkritičtějším obdobím ovlivňujícím imunitu selat jejich odstav, jelikož je provázen mnoha stresovými faktory (ztráta matky, změna krmiva, změna prostředí a míchaní selat z různých vrhů). U selete navíc dochází ke změně metabolismu a enzymatických systémů. Dlouhotrvající a intenzivní stres tedy způsobí tlumení funkce imunitního systému s následným negativním dopadem na odolnost organismu. „V době od porodu do osmého týdne stáří se postupně aktivuje tvorba enzymů nezbytných k trávení krmiva, což znamená, že složení krmiva pro odstávčata je nutné přizpůsobit stáři, ve kterém odstav probíhal,“ upozornil doc. Novák a dodal, že ve čtyřech týdnech, tedy v době odstavu, je imunita selat nízká, a je proto nutné zabezpečit vysokou hygienickou úroveň chovného prostředí, do kterého se po odstavu dostanou, aby byla produkce efektivní. Čištění stáje může podle něj způsobit až osmiprocentní rozdíl v přírůstcích. Ani nejlepší technologické systémy však podle doc. Nováka nezaručí úspěch ve stáji, pokud jej narušuje lidský faktor, konkrétně časté rušení zvířat. „Do stáje by se mělo chodit co nejméně, neboť při každém vyrušení dochází v sekci ke zvednutí zvířat s následným zvýšením teploty vzduchu až o 2 °C. To je energie, která mohla být využita na tvorbu přírůstku a ne být promrhána zbytečným pohybem,“ zdůraznil s tím, že pokud to není nutné, mezi zvířata zbytečně nechodíme. „Stačí jen dvakrát denně zkontrolovat zdravotní stav zvířat, funkci technologickýchsystémů (krmení, napájení, větrání) a úkol je splněn. Časté rušení zvířat může totiž znamenat snížení přírůstků i o několik procent,“ dodal. Teplota vzduchu ve stáji by měla kolísat co nejméně, aby zvířata nebyla vystavena chladovému či tepelnému stresu. Odstavená selata od hmotnosti 7 kg do 20 kg přitom dosahují nejvyšších denních přírůstků při teplotě vzduchu ve stáji 18 až 20 °C, starší selatům pak nejlépe vyhovuje teplota 16 až 18 °C.

Imunní selata již od začátku

Oslabená imunita prasat je jedním z hlavních problémů současnosti. Ke zhoršení nákazové situace u nás došlo po roce 1990 vlivem nekontrolovatelného dovozu plemenného materiálu ze zahraničí a nekoordinovaného obchodu se zvířaty. V roce 2002 se vlivem vzestupu cirkovirových infekcí v kombinaci s PRRS a enzootickou pneumonií u prasat následně projevila silná imunosuprese. Společnost Fides Agro, spol. s r. o., a Sevaron Poradenství, s. r. o., na tuto situaci reagovaly vytvořením

krmného programu IMUNO, s cílem posílit imunitu selat již několik dní po narození. Jak informoval zástupce společnosti Fides Agro, spol. s r. o., Tomáš Jedlička, krmný program Imuno zahrnuje dva přípravky, prestarter pro selata Dr. Fides Dietní Imuno (určen jako příkrm selat na porodně od pátého dne po narození až do 14. dne po odstavu) a Porfid Imuno (doplňkové mléčné krmivo pro výrobu kompletních krmných směsí pro selata). Program Imuno byl po ročním vývoji letos na jaře testován na selatech v předvýkrmu, a to v chovu, který měl problém s imunitní odezvou na vakcinaci APP. Výsledky pokusu prokázaly zlepšení zootechnických ukazatelů (denní přírůstek, konverze krmiva, celkové ztráty). Dále byly výsledky doplněny o rozdíl v zhodnocení nákladů, které jsou díky zlepšení výrobních ukazatelů nižší než při standardní výživě selat s důrazem na fakt, že je jednodušší zabývat se prevencí naplno a efektivně již od 5. dne stáří selat a za co nejnižších nákladů zabránit ztrátám po celou dobu produkce hned na počátku.

Modulace imunitního systému krmnou směsí

MVDr. David Tydlitát, Ph.D., v další přednášce představil dosavadní práci laboratoře, kterou provozuje Sevaron Poradenství v Brně, a seznámil přítomné s metodikou vyšetření protilátek na Actinobacillus pleuropneumonie, které byly v představeném pokusu sledovány. První výsledky ukazují, že krmný program pro zvýšení imunity selat Imuno má místo v řešení zdravotní problematiky u prasat. Pokusná skupina 80 selat dosáhla v průměru zvýšení titru protilátek proti Actinobacillus pleuropneumonie o 30%. Pokusná i kontrolní skupina zvířat ještě bude sledována až do konce výkrmu a součástí pokusu bude i skórování plic na jatkách a celkové vyhodnocení zootechnických parametrů.

Možnost ovlivnění mortality selat výživou

Toto téma bylo náplní posledního přednášejícího Ing. Ivo Hápa, CSc., ze společnosti Fides Agro, spol. s r. o. Ve svém příspěvku zhodnotil jednotlivé výživářské a ostatní vlivy působící na mortalitu selat během březosti, při porodu a v období od porodu do odstavu. Mimo jiné uvedl, že podle posledních výzkumů až 80% mrtvě rozených selat je na začátku porodu živých. Vedle vlivu časného příjmu kolostra prezentoval, k jakým změnám dochází ve složení mléka prasnice během doby kojení, jakým změnám v mléčnosti prasnic došlo v posledních letech a jaký vliv mají tyto faktory na odchov selat. Podle dostupných údajů přibližně u 17 % prasnic základního stáda je 66 % mrtvě rozených selat a až 62 % úhynu živě narozených selat v prvních třech dnech po porodu. V závěru přednášky přednášející zhodnotil faktory ovlivňující mléčnost prasnice a příjem mléka selat, vývoj aktivity trávicích enzymů a potřebu živin selete s ohledem na „funkční“ krmení selat.

fides_clanek_banner