Hospodaření v zeleném údolí

Chov masného skotu je sice z podstaty extenzivnější než chov dojnic, ale to neznamená, že takto chovaná zvířata stačí pustit ven a nevšímat si jich. Tento u někoho zakořeněný omyl vyvrací
soukromý hospodář Jan Likler z jižních Čech. Podle jeho názoru potřebuje skot bez tržní produkce mléka kvalitní krmení, vodu a dostatek pohybu. Kvalitní krmení přitom znamená nejen jeho dostatečné množství, ale také krmivo vyrovnané z pohledu živin a zdravotně nezávadné.

Farma s názvem Green Valley Ranch hospodaří v malebné krajině nedaleko Rožmberka nad Vltavou a svoje sídlo má v místě, které se jmenuje Metlice. V současné době má v katastru zapsáno na dvě stě hektarů pozemků, ze kterých jsou 142 ha pastviny a zbylá výměra připadá na ostatní a zastavěnou plochu.

Historie farmy

jaloviceJak říká majitel farmy Jan Likler, před dvaceti lety zde byly pouze čtyři bytové domy a kolem stavebním ruchem nedotčená příroda. Dlouhou dobu zde hospodařily Státní statky Šumava, které půdy v nadmořské výšce nejméně 600 metrů i obdělávaly. Porevoluci byly tyto pozemky Státními statky zatravněny. Chovatel dodnes vzpomíná, jak první dva roky po privatizaci rostla tráva díky vyhnojené půdě velmi rychle a ve velkém množství.

„Tehdy jsme spolu s rodinou vše sklízeli ručně, a díky značnému obsahu živin v půdě rostla tráva velmi rychle. Dnes už naštěstí máme potřebnou mechanizaci, a protože hospodaříme v systému bio, je trávy tak akorát,“ říká zemědělec. Historie farmy se tedy začala psát v roce 1993, kdy Jan Likler spolu s rodinou zprivatizoval příslušné pozemky a začal na nich hospodařit. Prvním jeho počinem byl nákup 105 jalovic plemene české strakaté, z nichž si nakonec nechal 60 nejlepších a zbytek prodal. Tyto jalovice ještě zapustil českým strakatým býkem, pro každé další připuštění od té doby však již využívá plemeno masný simentál. V současné době představuje jeho základní stádo okolo 70 kusů, k tomu se připočítávají ještě jednoleté a dvouleté jalovice a dva plemeníci. Celkem se tedy přes zimu na farmě chová okolo stovky zvířat.

Trvalé travní porosty

criolloSoučástí farmy je více než 140 hektarů pastvin, přesto to ale podle chovatele na uživení stád skotu a koní nestačí. Zhruba padesát hektarů pozemků se dvakrát za rok poseče, na zbylou výměru ve vyšších polohách se mechanizace nedostane, proto se pouze spásá. O pozemky je dobře postaráno, udržují se vláčením a jednou za čas se přejedou válcem.

Ze sklizené píce se vyrábějí kulaté fóliované balíky. I v tomto oboru nasbíral Jan Likler za dobu svého farmaření mnoho zkušeností: „Teď už vím, že je nejlepší balík ihned po slisování a převézt na místo, kde bude uskladněn a zabalen. Musí být také dobře utažený, aby se do hmoty nedostal vzduch. A v podmínkách podobných našim doporučuji vyšší sušinu, i mezi 40 a 50 procenty, při vyšším obsahu vody mi totiž krmivo nejednou zmrzlo. V minulosti jsem i já udělal hodně chyb, například, když se balíky převážely z pole na místo uskladnění až po několika dnech či týdnech od sklizně. Nikdy nezůstaly neporušené. Dnes si je nejraději lisuji sám, tak vím, že budu mít kvalitní krmení na zimu,“ přiznává se chovatel.

I časově je sklizeň na zdejší farmě pevně rozdělena. První seče se lisují pro jalovice, druhá seč se nechá mírně přezrát a pak se zkrmuje chovnému skotu a také koním. „Telata od matek, která jsou krmena takto vyrobenou hmotou, pak nejsou tak velká a odpadá problém s těžkými porody,“ upřesňuje chovatel. Pochvaluje si také vlastní mechanizaci. Tím, že má stroje doma, může všechny své pozemky sklidit za optimálních podmínek a dodržet tak vysokou kvalitu krmení.

V současnosti se během první seče sklidí okolo 500 balíků, na druhé seče připadá zhruba 300 balíků senáže. Za rok se ovšem na zdejší farmě zkrmí okolo tisícovky kulatých balíků, takže Jan Likler musí ještě část krmiva na zimu dokoupit od souseda. Nesmíme zapomenout ani na zásoby sena, které čítají okolo stovky balíků.

„Při výrobě konzervovaného krmiva jsem limitován nedostatkem krytých skladovacích prostor. Proto jsem investoval do této technologie, a i když je poměrně složitá a časově náročná, vyplácí se mi to,“ pochvaluje si hospodář.

Doplnění živin

hribe„To, že skot bez tržní produkce mléka může žít jen z pastvy a vody, není tak docela pravda,“ upozorňuje Jak Likler na častý omyl. Podle jeho názoru potřebují zvláště krávy vyšší obsah některých živin, než jim mohou poskytnout pouze objemná krmiva. Proto svému stádu podává minerální lizy s vyrovnaným obsahem potřebných látek od společnosti Fides Agro. Pro všechna zvířata je v Metlici připraven minerální liz Extra, který obsahuje vápník, hořčík, sodík, mangan, zinek, měď, jód, kobalt, a co je důležité, také anorganický selen v dávce 25 mg/kg.

V Metlici je telení naplánováno na období zhruba od poloviny března do konce dubna. Dva až tři měsíce před porodem se pak vysokobřezím plemenicím podává liz Selfi d, který kromě uvedených látek v upravených koncentracích Obsahuje 48 mg/kg selenu, z toho 50 % v organické formě. Selen je totiž velmi důležitým prvkem, kterého je v našich porostech nedostatek. Jeho defi cit u zvířat přitom narušuje imunitu a může vést až k závažným poruchám zdraví narozených telat. „Při zkrmování lizu s vyšším obsahem selenu se v chovu zlepšila životaschopnost telat. Žádné nám v letošním roce neuhynulo,“ uvádí chovatel.

Koně pro pokročilé

Kromě skotu plemene masný simentál najdeme v Green Valley také stádo 22 koní plemen český teplokrevník, paint horse, quarter horse a criollo. V rámci agroturistiky nabízí Jan Likler dva typy týdenních jezdeckých programů. První z nich se podobá tradičnímu pobytu na farmě, ovšem je trochu náročnější, představuje denní vyjížďky, kdy jezdec stráví v sedle okolo pěti až šesti hodin. Druhý je pak pro opravdové milovníky koní. Vydají se na celotýdenní výlet v sedle, putují po Novohradských horách a Šumavském podhůří. „Každý den máme připravené ubytování pro sebe i pro koně někde jinde,“ přibližuje farmář.

Vzhledem k typu agroturistiky, kterou Jan Likler nabízí, asi nepřekvapí, že si mezi adepty vybírá. Se začátečníky má špatné zkušenosti. „Při tomto typu ježdění musí klient umět koně ovládat, a to dobře. Jen tak si oba výlet užijí,“ říká chovatel a na závěr dodává, že zatím si k němu na farmu našli cestu pouze ze zahraničí jezdci.