Vliv konjugované kyseliny linolové (CLA) na reprodukční užitkovost dojnic

KravaZa poslední desetiletí došlo u nás k výraznému nárůstu průměrné mléčné užitkovosti u dojeného skotu. Vysoká produkce mléka brzy po otelení je ovšem spojena se značnou metabolickou zátěží. Zvyšování příjmu krmiva je pomalejší než vzestup laktační křivky.

V prvních týdnech po porodu se vysokoprodukční dojnice zákonitě dostávají do nerovnováhy mezi příjmem a výdejem energie a zniká negativní energetická bilance. Genetické naprogramování specializovaných mléčných plemen nedovolí výrazně omezit laktaci a zvíře musí proto čerpat energii ze svých tělesných zásob, dochází k lipomobilizaci. S ní jsou spojeny negativní dopady na zdravotní stav, především u krav s nadměrnou tělesnou kondicí před porodem. Patří k nim subklinická či klinická forma ketózy, retence plodových obalů, dislokace slezu, zhoršená involuce dělohy, metritidy, ovariální cysty, mastitidy a další zdravotní problémy. Přetíženému organismu dojnice trvá pak mnohem déle se po otelení zregenerovat natolik, aby zdravotní stav rozmnožovacího ústrojí a hormonální regulace umožnily nástup plnohodnotného reprodukčního cyklu, úspěšné zabřeznutí a udržení březosti. Praktickým důsledkem je prodlužování inseminačního intervalu, zhoršené zabřezávání po první inseminaci, zvýšení rané embryonální mortality, prodloužení servis periody, vyšší spotřeba inseminačních dávek na jedno otelení, prodloužení mezidobí, a také zvýšená brakace. To vše s sebou přináší nemalý nárůst výrobních nákladů. Je zapotřebí předcházet těmto problémům vhodnou výživou a správným řízením tranzitního období u dojnic (optimální tělesná kondice před porodem, dostatečný příjem sušiny krmiva, poskytnutí glukoplastických látek po porodu, podávání tuků chráněných před fermentací v bachoru atd.).

K novým trendům ve výživě vysokoprodukčních dojnic patří použití polynenasycených mastných kyselin. Některé z těchto kyselin jsou pro zvířata esenciální, jejich organismus je nedokáže syntetizovat. Jedná se o kyselinu linolovou a linolenovou, které jsou rostlinného původu (lněnésemeno), a kyseliny živočišného původu eikosapentanovou (EPA) a dokosahexanovou (DHA), jejichž zdrojem je rybí tuk.Tyto kyseliny jsou podle vzdálenosti první dvojné vazby od koncové metylové skupiny v uhlíkovém řetězci nazývány omega-3 či n-3 (kyselina linolenová, EPA, DHA) a omega-6 či n-6 (kyselina linolová).

Konjugovaná kyselina linolová (CLA)

CLA

Konjugovaná kyselina linolová (C18:2) vzniká izomerizací z kyseliny linolové. Konjugovaná proto, že její dvě dvojné vazby jsou na sousedních atomech uhlíku, je mezi nimi pouze jedna vazba jednoduchá (obr. 2). V přípravku Lutrell (BASF) jsou obsaženy dva izomery CLA ve stejném podílu – C 18:2 cis-9 trans-11 a C 18:2 trans-10 cis-12. Každý z těchto izomerů se jiným způsobem zapojuje do metabolismu. CLA v přípravku Lutrell je chráněna před fermentací v bachoru, aby se předešlo její hydrogenaci bachorovými mikroorganismy (až na nasycenou kyselinu stearovou), a také možným nepříznivým dopadům, které mají trans izomery polynenasycených mastných kyselin na bachorovou mikroflóru (inhibice celulolytických bakterií, narušení trávení vlákniny, pokles příjmu krmiva, pokles mléčného tuku). CLA se pak vstřebává až v tenkém střevě.

Zlepšená energetická bilance, jak je popsáno v literatuře, je způsobena pozitivním vlivem CLA na IGF1 a s tím související funkci vaječníků a dřívějšim nástupem ovariálního cyklu po porodu.

Byl také pozorován vliv konjugované kyseliny linolove (především jejího izomeru C 18:2 trans-10 cis-12) na mírné snížení obsahu mléčného tuku (Overton, 2007) . Snížení obsahu mléčného tuku představuje úsporu energie pro organizmus dojnice, zmírní se negativní energetická bilance. V souvislosti se snížení mléčného tuku pozorováno mírné zvýšení produkce mléka a mléčné bílkoviny (de Vethet al., 2006 a další).

V organizmu pak přispívá k potlačení syntézy prostaglandinu F2alfa v endometriu dělohy, který je antagonistický vůči progesteronu vylučovanému žlutým tělískem. CLA také snižuje senzitivitu žlutého tělíska vůči PGF2alfa. Zlepší se tak perzistence žlutého tělíska a udržení březosti v rané fázi, sníží se pravděpodobnost rané embryonální odúmrti (Mattos et al., 2000). Bylo zjištěno také zvýšení inzulinu podobného růstového faktoru 1 (IGF-1) v krevní plazmě dojnic, kterým byla podávána CLA. Zvýšení IGF-1 pozitivně koreluje s energetickou bilancí a je spojeno s časnějším nástupem první ovulace po porodu (Buttler, 2000).

Příznivý vliv podávání konjugované kyseliny linolové na parametry reprodukce a zdravotní stav dojnic byl pozorován v mnoha studiích i v praxi.

Testy CLA v České republice

V České republice byl testován vliv přípravku Lutrell na reprodukční užitkovost dojnic v podnicích DVPM Slavíkov a ZD Stařeč.

Graf 1

Graf 2

Graf 3

DVPM Savíkov

Podnik DVPM Slavíkov má přibližně 550 dojnic základního stáda, průměrná roční produkce mléka je 10 600 kg. Zvířata jsou ve volném ustájení, krmena směsnou krmnou dávkou. Lutrell byl podáván v období březen 2007 – březen 2008 všem dojnicím, vždy od 20. dne před otelením (v dávce 20 g) do 80. – 100. dne po otelení (dávka 40 g). Byly sledovány parametry reprodukční užitkovosti (zabřezávání po 1. inseminaci, zabřezávání po všech inseminacích, inseminační index), produkční užitkovost v kontrole užitkovosti (denní nádoj, podíl tuku, bílkovin, laktózy a počty somatických buněk). Průměrné výsledky pak byly porovnávány s obdobím od dubna 2006 do března 2007.

Výsledky

V porovnání s předchozím obdobím byl podíl krav, které zabřezly po první inseminaci, výrazně vyšší, a to ve všech měsících kromě července, ledna a února (graf 1). Stejně tak zabřezávání po všech inseminacích bylo ve většině sledovaných měsíců vyšší než v minulém období (graf 2). V červenci byla prováděna rekonstrukce dojírny, která mohla mít také negativní dopad na reprodukční užitkovost. Pozitivní trend byl pozorován i v počtu inseminačních dávek na jedno zabřeznutí (graf 3) ve většině sledovaných měsíců. V tabulce 1 jsou vyčísleny úspory na inseminaci při kalkulované průměrné ceně za jeden inseminační úkon 300 Kč. V parametrech mléčné užitkovosti nebyl pozorován výrazný rozdíl oproti minulému období.

Tabulka 1

ZD Stařeč

V období od dubna do října 2008 proběhl pokus v podniku ZD Stařeč v blízkosti Třebíče. V tomto chovu je přibližně 250 krav základního stáda, český strakatý skot, volné ustájení, směsná krmná dávka. Do pokusu bylo zahrnuto celkem 71 krav – 35 krav ve skupině pokusné, 36 ve skupině kontrolní. Krávy v pokusné skupině dostávaly přípravek Lutrell v dávce 40 g na kus a den v období od 21. dne před otelením do 80. dne po otelení. Kontrolní dojnice dostávaly stejnou krmnou dávku bez doplňku Lutrellu. Pokusná i kontrolní skupina probíhaly současně. Byl sledován nástup první říje po otelení (podle aktivity krav), inseminační interval, servis perioda, inseminační index, dále pak byl porovnáván nádoj, podíl tuku, bílkoviny, laktózy a počty somatických buněk.

Výsledky

V současné době ještě pokus není úplně uzavřen, ale předběžné výsledky naznačují velmi slibný trend. Ve skupině, která dostávala Lutrell, docházelo k první říji po otelení v průměru o 14,3 dne (P > 0,01) dříve (19,5 dne vs. 33,8 dne). V pokusné skupině bylo zatím diagnostikováno 15 březích krav, v kontrolní skupině 16. Průměrná délka servis periody u těchto zvířat byla 51,2 dne ve skupině, která dostávala přípravek Lutrell a 69,7 dne ve skupině kontrolní, tedy o 8,5 dne méně (P < 0,01). Inseminační index byl 1,2 ve skupině Lutrell a 1,4 ve skupině kontrolní (viz tab. 2).

Tabulka 2

Parametry mléčné užitkovosti jsou uvedeny v tab. 3. V prvních dvou měsících sledovaného období došlo u krav, které dostávaly Lutrell, k poklesu mléčného tuku, v dalších měsících však pokles mléčného tuku zjištěn nebyl. Denní nádoj nebyl podáváním přípravku statisticky významně ovlivněn. Ve všech sledovaných měsících byly zjištěny nižší průměrné počty somatických buněk ve skupině, která dostávala Lutrell, než ve skupině kontrolní.

Tabulka 3

Závěr

Závěrem lze konstatovat, že podávání konjugované kyseliny linolové dojnicím v tranzitním období má pravděpodobně výrazně příznivý vliv na včasný nástup reprodukčního cyklu po porodu, zabřezávání, ranou embryonální mortalitu a zdravotní stav mléčné žlázy. Zkrácení servis periody, a tím i zkrácení mezidobí, nižší spotřeba inseminačních dávek a zlepšený zdravotní stav dojnic přispívá ke snížení výrobních nákladů a zlepšení ekonomiky chovu.

Autoři:

Ing. Dana Kumprechtová, Ph.D. ve spolupráci s Ing. Hanou Benešovou (BASF) a firmou FIDES AGRO, spol. s r.o., Šardice

Pro další informace o přípravku Lutrell se prosím obracejte na Ing. Radomira Andryse, Ph.D., FIDES AGRO, spol. s r.o., mobil: 731 506 375, e-mail: This email address is being protected from spambots. You need JavaScript enabled to view it.